O ORGANICKÉ HMOTĚ...

Čím vším nám organická hmota v půdě pomáhá a co se děje, když ji v půdě neobnovujeme?

KDYŽ PŮDA TRPÍ NEDOSTATKEM ORGANICKÉ HMOTY?

  • dramaticky snížená půdní úrodnost
  • rapidně snížená schopnost zadržovat vodu v půdě
  • neschopnost dobře živit pěstované plodiny
  • zhoršení půdní struktury
  • pouze částečná využitelnost minerálních hnojiv
  • riziko vzniku silně kyselé půdní reakce
  • riziko zvýšeného rozvoje plísní a hub
  • náchylnost k vodní erozi
  • náchylnost k utužení
  • riziko vyplavení dusičnanů do spodních vod
  • těžké kovy mohou proniknout do rostlin
  • velmi špatné hospodaření s vodou
  • tvorba půdního škraloupu
  • zvýšené riziko větrné eroze

JAK SE PŮDA CHOVÁ, KDYŽ MÁ DOSTATEK ORGANICKÉ HMOTY?

  • zvýšení půdní úrodnosti

  • zlepšení půdní struktury

  • OH je sama o sobě zdrojem živin

  • podporuje příjem živin z minerálních hnojiv

  • napomáhá k dobrému hospodaření s vodou

  • zvyšuje odolnost rostlin vůči patogenům

  • zlepšuje aeraci půdy

  • omezuje vyplavení (nejenom) nitrátů do spodních vod

  • účastní se (i)mobilizace živin

  • omezuje vstup cizorodých látek do rostlin

  • humus dodává půdě tmavou barvu a tím zvyšuje záhřevnost půdy

CO JE TO ZDRAVÁ PŮDA?

Jak se pozná zdravá půda? Zdravá půda je taková půda, která poskytuje vysokou úrodu při minimální spotřebě hnojiv a prostředků ochrany rostlin po celé generace. Je to v podstatě živý organizmus. Pokud máme to štěstí a hospodaříme na úrodné půdě měli bychom si jí vážit a šetrně s ní zacházet, protože taková půda, je naše největší bohatství.

CO JE TO PŮDNÍ ORGANICKÁ HMOTA?

O důležitosti organické části půdy věděli již naši předkové v dávné minulosti. I přes to, že neznali podstatu jejího působení, bylo zřejmé, že souvisí s půdní úrodností. Dnes můžeme říci, že půdní organická hmota je soubor organických látek nahromaděných v půdě a na povrchu půdy, pocházejících z odumřelých těl rostlin, živočichů i mikroorganizmů, v různém stupni přeměn a v různém stupni smíšení s minerálním podílem. Jeden gram půdy obsahuje stovky milionů bakterií a stovky metrů houbových vláken, pro naši představivost je to neuvěřitelné! Je to jako malý vesmír pod našima nohama.

CO SE S PRIMÁRNÍ ORGANICKOU HMOTOU
V PŮDĚ DĚJE?

Hlavním zdrojem OH v půdě, jak již bylo zmíněno, jsou posklizňové zbytky, rostlinný odpad, hmota kořenů, kořenové exudáty (výměšky), mikroorganizmy a samozřejmě organická hnojiva – těmto surovinám říkáme primární půdní organická hmota. Živiny obsažené v POH jsou pro rostliny ale nepřístupné a nedokážou si je samy získat. A zde vstupuje na scénu půdní chemická laboratoř v podobě mikroorganizmů, které způsobí, že POH začne podléhat řadě procesů, jejichž výsledkem je zpřístupnění a poskytování živin.

Především se jedná o procesy: Mineralizace a Humifikace

JAKÝ VLIV MÁ „POH“ NA PŘÍJEM ŽIVIN
A VYUŽITÍ ŽIVIN Z MINERÁLNÍCH HNOJIV?

Jednoduše řečeno zásadní. Ve zdravé půdě je organická hmota přirozeně přítomna. Stejně tak i určité množství humusu. Dostatečný obsah organické hmoty v půdě vede k bohatému zastoupení půdních mikroorganizmů, kdy mikroorganizmy přeměňují látky dodané v minerálních hnojivech na formy přijatelné rostlinami.

Tento proces se týká především dusíku a hovoříme o nitrifikaci.

5 nejdůležitějších informací o nitrifikaci

  • jedná se o přeměnu amonného formy dusíku NH4+, který je v půdě málo pohyblivý na pohyblivější dusičnanovou formu NO3-
  • optimální teplota pro nitrifikaci je 20 až 30 stupňů Celsia, značně omezena je při nižších teplotách a pod 5 stupňů Celsia se zastavuje
  • ovlivněna vláhovým režimem (sucho X přemokření mají negativní vliv)
  • probíhá za pomoci bakterií
  • spojena s nebezpečím vyplavení NO3- do podzemních vod a denitrifikace (přeměna na N2)
    → riziko vyplavení NO3- snižuje dostatečné množství OH v půdě!

Humus má také velmi silné pufrační (brání změnám půdní reakce) schopnosti.

  • to znamená, že dokáže bránit změnám půdní reakce a udržuje tak půdní reakci v optimálním rozmezí pH (míra zásaditosti a kyselosti), což umožňuje příjem většiny živin obsažených v minerálních hnojivech.
  • Aplikace OH vede u kyselých půd obvykle ke zvýšení pH→ rostlina lépe přijímá např. Molybden
  • Aplikace OH u alkalických půd může snížit vysokou hodnotu pH, obzvláště pokud se jedná o půdy podmáčené nebo půdy s promyvným vodním režimem

Organické látky také hrají důležitou úlohu ve výměnném sorpčním komplexu.

  • jedná se o systém jílových minerálů a humusových látek, často hovoříme o humusojílovém komplexu
  • mají negativní náboj, proto na svůj povrch poutají kationty → živiny (K+, Ca++, Mg++, Na+,…)
  • mají schopnost „vyměňovat“ živiny za jiné, uvolňují živiny do půdního roztoku, brání jejich vyplavení
  • organická část komplexu má až 10x vyšší schopnost poutat živiny než část minerální
  • humusový efekt – organické l. reagují s vápníkem a způsobí tak delší udržení fosforu v půdním roztoku, tedy že se nevysráží s Ca++ (snížení retrogradace P)

Organické látky také zvyšují jímavost půdy pro vodu, čímž doplňují půdní roztok, živiny se mohou v tomto prostředí dobře rozpouštět a dochází k bezproblémovému hospodaření půdy s vodou i ke vztahu k rostlině. Závěrem můžeme říct, že humusové látky příznivě ovlivňují příjem minerálních živin rostlinami.

Hospodaření na půdách s nízkým obsahem humusu nebo s jeho špatnou kvalitou by se dnes, při vysoké ceně všech vstupů, jevilo jako nerentabilní a zemědělec by byl nucen přemýšlet, zda-li se mu takovéto hospodaření vyplatí.

STAV ORGANICKÉ HMOTY V PŮDÁCH ČR

Velká část půd v České republice se potýká s úbytkem organické hmoty – dehumifikací.

Co se stojí za procesem dehumifikace?

  • pokles počtu chovů hospodářských zvířat
  • s poklesem stavu ŽV je spojeno snížení množství dodávaných organických hnojiv na ornou půdu.
  • zaorávka slámy bez aplikace statkového organického hnojiva nestačí k pokrytí bilance organické hmoty
  • takto ochuzená půda o OH je náchylná k erozi a dochází k cyklickým ztrátám zbylé OH (tedy včetně humusojílového komplexu)

Pokles organické hmoty má jednoznačně negativní vliv na půdní úrodnost!

Stav organického hnojení v ČR

  • V uplynulém století spotřeboval zemědělec více než polovinu organické hmoty, která se akumulovala 800 - 1000 let (Morovitz)
  • V r. 1991 se na celkové roční průměrné spotřebě 4,11 t OL/ha orné půdy v ČR cca 57% podíleli posklizňové zbytky, včetně kořenové hmoty exudátů (2,35 t OL/ha) a cca 43% měla uhradit organická hnojiva (1,76 t OL/ha). Dodáno však bylo 1,26 t OL/ha orné půdy (72% normativu spotřeby 1,76% t OL/ha) (Škarda, Římanovský, 1991)
  • V r. 2001 se v ČR ročně aplikovalo ve stájových hnojivech (po odpočtu ztrát při skladování) pouze 0,6 až 0,7 t organických látek na 1 ha orné půdy (Rychter et al. 2001). To znamená o 1 – 1,5 tuny na ha méně oproti spotřebě
  • V současnosti, kdy se zemědělství stává čím dále více intenzivní, bychom si měli uvědomovat výše zmíněná fakta a doplňování organické hmoty by se mělo chápat jako přirozené agrotechnické opatření

CO OVLIVŇUJE OBSAH ORGANICKÉ HMOTY
V PŮDĚ V KONVENČNÍM ZPŮSOBU HOSPODAŘENÍ?

Trvalý travní porost vs. orná půda

  • Půda pod zatravněnými porosty je soustavně obohacována o organickou hmotu v podobě kořenů trav
  • Půdě prospívá souvislá pokrývka porostu „půdní garé“
  • Ideální volbou do osevního postupu jsou trávy, jetelotrávy a vojtěška
  • Důsledky ztráty humusu vlivem nevhodně zvolených osevních postupů, začnou být patrné většinou až po několika letech

Orba

  • Orba přináší množství příznivých aspektů, pokud se ale zaměříme na vliv na organickou hmotu, zjistíme, že hloubkovou orbou dochází k rychlejšímu rozkladu organické hmoty (procesu mineralizace).
  • Rychlé uvolňování živin (převážně dusíku) je pro rostlinu pozitivní, negativní hledisko lze spatřit v degradaci půdní organické hmoty a díky erozi jsou živiny vyplaveny nebo odneseny.
  • Důležité je sledovat řadu podmínek např. hloubka orby, utužená vrstva půdy, kvalita organické hmoty a poměru C:N, půdní druh, teplota, půdní reakce aj.
  • Půdy zpracované pomocí orby mají nižší obsah i kvalitu organické hmoty než půdy bez použití orby.

Organické hnojení

  • Organické hnojení má velice úzký vztah na množství a obsah OH v půdě.
  • Dnes je hnojení statkovými organickými hnojivy na ústupu a to především díky snižujícímu se stavu živočišné výroby. Na půdách tento nedostatek organického hnojení začíná být znát (zhoršené fyzikální vlastnosti, acidifikace, …) a nelze ho nahradit aplikací minerálních hnojiv.

Eroze

  • Eroze může být vodní nebo větrná.
  • Až 40% půd v České republice je ohroženo erozí vodní a asi 15% erozí větrnou.
  • Při erozi dochází k tomu, že jemné částečky půdy (= půdní koloidy, které jsou schopny vázat živiny) jsou z ornice odnášeny pryč a to vede k fatálním ztrátám nejcennější části půdy.

„Půda je žaludkem každé rostliny!“
Patrick Holden

 

Kvalitu půdní organické hmoty hodnotíme podle těchto parametrů - celkový obsah organického uhlíku, dusíku a poměr C/N, obsah HL, HK, FK, poměr HK/FK, barevný index a barevné křivky v UV-VIS oblasti spektra. Stanovuje se laboratorně.

Humus (%)= Corg(%)* 1,724